Ahmed má hlad

Salám a lajka (2002)

HTML značky nejsou povoleny.

Recenze

Akana

Podobně jako spřízněný Neočekávaný dýchánek se tahle kapela ohlíží za inspirací na východ a jihovýchod. Narozdíl od Dýchánku nepřináší vlastní tvorbu, ale přebírá písničky přímo z Ukrajiny, Makedonie, Bulharska, Bosny a přilehlých regionů. Vybírá si většinou skočnější popěvky, kterým beze studu ordinuje výživné punkrockové injekce. Na koncertech to bude asi pěkná jízda, ale na desce se Ahmedovi nepodařilo ubránit určité monotónnosti. Aranže nejsou moc nápadité, tempo se až na vyjímky příliš nemění a pořád stejné cvrlikání klarinetu začíná s přibývajícím časem lézt na nervy. Ne všechno Balkánem ovanuté se třpytí zlatem. V případě debutu Ahmeda je to spíš solidní bronz.

Chronologie

Magadan (2004)
6,0/10

Doporučujeme

Värttinä: Ilmatar (2000)
10,0/10

Jacques Brel: Infiniment (2003)
10,0/10

Youssou N'Dour: Nothing's In Vain (2002)
10,0/10

Patti Smith: Gung Ho (2000)
9,0/10

Abyssinia Infinite: Zion Roots (2003)
9,0/10

The Jon Spencer Blues Explosion: Plastic Fang (2002)
9,0/10