Ahmed má hlad

Magadan (2004)

HTML značky nejsou povoleny.

Recenze

Akana

Nedá se říct, že by Magadan byl přímo kopií desky Salám a lajka, ale změny, neřkuli pokrok nestojí skoro za řeč. Hlavní bolístky debutu se opakují. Jsou tu místa, kde se dá zaznamenat snaha po větší různorodosti, ale je jich málo a výsledky nejsou valné.
Písničky, tentokrát ještě víc zaměřené na folklór našich východních sousedů na úkor balkánských vlivů, mají stále dost uniformní kabát, jsou to pořád stejné folkpunkové kvapíky a pokud skladba začíná ve volnějším tempu, je velmi pravděpodobné, že dřív nebo později stejně zrychlí. Takový model se při minimálních aranžérských obměnách rychle omrzí. Javor nebo Ogródeczek tuhle jednotvárnost trochu narušují, kapela se pokouší jít na to trochu jinak, soustředěněji, ale tyhle pokusy mnoho nezachrání. Je to zkrátka zase takové příjemné pidlikání na východoslovanskou notu, které neurazí, ale neoplývá velkou fantazií.

Chronologie

Salám a lajka (2002)
6,0/10

Doporučujeme

Värttinä: Ilmatar (2000)
10,0/10

Jacques Brel: Infiniment (2003)
10,0/10

Youssou N'Dour: Nothing's In Vain (2002)
10,0/10

Patti Smith: Gung Ho (2000)
9,0/10

Abyssinia Infinite: Zion Roots (2003)
9,0/10

The Jon Spencer Blues Explosion: Plastic Fang (2002)
9,0/10