Lorry

Jak hodnotím

Poslední hodnocení

Foster the People: Torches

The Offspring: Splinter

The Offspring: Ixnay on the Hombre

The Offspring: Americana

The Black Eyed Peas: Monkey Business

Poslední recenze

Blink-182: Neighborhoods

Když jsem Neighborhoods slyšel poprvé, byl jsem na rozpacích. Pořád jsem se nějak nemohl smířit s tím, že toto jsou Blink-182, protože tohle prostě oni nebývali. Na první poslech se totiž nejedná ani tak o Blink, ale slyšíme tam jakousi kombinaci projektů okolo Blink (to znamená Angels & Airwaves, Plus 44 a Box Car Racer). Nebylo to pro mě příliš velké nadšení, poněvadž to album jsem dlouho očekával, a byl jsem zklamaný, že už staří Blink jsou ztraceni. Nicméně po více posleších jsem ho začínal vidět v jiném světle. Je znatelně slyšet, že Tom DeLong si toho od Angels přinesl spoustu a nechce se mu vracet k původní muzice, už vlastně první skladba "Ghost on the dance floor" se nápadně podobá skladbě "Epic Holiday" z alba Love od Angels & Airwaves. A tak se táhne DeLongova část desky. Je totiž patrné, které písně složil Tom DeLonge a které Mark Hoppus a také, že je skládali stovky kilometrů od sebe a sešli se jen ve studiu na nahrávání. Takže první věc, co mi na albu vadí: DeLong zde předvádí typicky elektronické "ava" skladby (Natives, After midnight, Snake Charmer, a zejména pak Love is dangerous), AVA taková je a perfektně to sedí ale Blink by měli být přece jen rockovější a tahle příbuznost mě dráždila, i přesto, že se dala očekávat. Je ale pravda, že překvapivě nabídne i pop-punkovější písně, ve kterých najdou zalíbení zejména fanoušci starých Blinků (Wishing Well). DeLongova část desky tedy silně zavání Avou, akorát slyšíme údernější bicí od Travise Barkera a občas do nich něco houkne Hoppus svým charakteristickým hlasem. Fanoušci Angels & Airwaves budou zajisté spokojeni, mě však, kterému se nejvíce líbily Blinkové v poloze, jakou měli na eponymním albu z roku 2003 to zas až tolik nenadchlo.
Pak tu máme druhou část alba, písně, které složil Mark Hoppus. O Markovi je známo, že nikdy rozpad Blink nechtěl a zároveň chtěl pokračovat ve stylu eponymní desky. A tyto své cíle na Neighborhoods dodržel. Jeho skladby jsou skutečně buď syrově punkové (Heart's All Gone, podobná například Here's your letter z eponymu) a pak nabízí melodičtější a líbivější, které se podobají skladbám z Take Off Your Pants And Jacket (MH 4.18.2011, This is home). I když, slovo "podobají" možná není zcela na místě, protože se ta hudba posunula zcela jinam, ale pro hrubou představu by se to dalo říct.
A pak jsou tu, mnou nepochopené skladby jako "Fighting the gravity" či "Heart's all gone interlude", které považuji za naprosto zbytečné a vůbec bych je na album nedával. Desku je určitě lepší si poslechnout v Deluxe edici, která nabízí pár skladeb navíc (například Even if she falls, kterou stojí zato slyšet).
Neighbodrhoods je album, které rozhodně nikoho nemůže urazit, nabídne nám různorodé pasáže od návratu ke kořenům Blink, přes nějaké ty vesmírné úlety, které známe od Angels, až po skladby, které prostě znějí jako naprosto nově vyvynutí Blink-182, takoví Blink-182, jací jsou teď a jiné už neuslyšíme a ti fungují poměrně dost dobře (ideálně to deklaruje skladba Kaleidoscope). Nikdo nemůže po Blink chtít, aby natočili znovu Enema of the State, stejně tak nemůžeme chtít, aby se muzika odprostila od podobizny projektům jako Angels & Airwaves či Plus 44, které chtě nechtě znatelně poznamenaly a vyvinuly všechny členy kapely. Desce jsem se rozhodl dát 8 hvězd, protože splnila mé očekávání, je pestrá, nenudí, každý si najde své oblíbené kousky, nabídne fanouškům průlet všemi žánrovými směry Blink-182 ale zároveň si zachová svoji tvář a jedinečnost. Až na pár chybiček v podobě nudnějších skladeb nebo občasné malé nedotaženosti v konceptu písně se jedná o velmi vydařené album. V rámci tvorby Blink-182 je jen o chlup horší než jejich nejlepší předrozpadové album z roku 2003. Neighborhoods by neměl opomenout žádný fanoušek.