ainemia
Svět je barevný, život je barevný, hudba je barevná. Tak proč si neužít všechno? Aneb od reggae po grindcore
Jak hodnotím
Ohodnotil jsem 133 alb a rozdělil hvězdičky následujícím způsobem:
Poslední hodnocení
- Nasum: Shift
- Janelle Monáe: The ArchAndroid (Suites II and III)
- Machine Head: The Blackening
- Machine Head: Through the Ashes of Empires
- Machine Head: Supercharger
Poslední recenze
- Charlie Straight: She's a Good Swimmer
- Čárlíky jsem sledoval dlouho před vydáním jejich debutu. Bylo mi jasné, že se něco na naší české scéně bude dít, jejich příjemný popík se silným jazzovým feelingem měl šanci zkvalitnit český mainstream. Jenže pak přišla jejich první deska a já byl zklamán z toho, že jazzový feeling je ten tam a jako celek to působilo příliš přeprodukovaně. Na druhou stranu, kolik kapel umí napsat album plné hitů? No přece Charlie Straight! Většina ze 13 písní by mohla být bez problému nasazena jako single do rádií, což je věc na české scéně nevídaná. Navíc se nejedná o prvoplánové bláboly, chytlavé melodie sypou tito chlapci z rukávu jakoby jen tak mimochodem. Chválená Albertova angličtina sice vůbec nezní tak anglicky, jenže se strašně příjemně poslouchá. A navíc, když zpívá "I will love you till I die", nějak mu to věřím. Snad si kluci přiznají, že jsou pop a vyserou se na kecání o tom, jak jsou indie, to je od nich docela zbytečné, ale jinak držím palce a těším se na další desku! A promíjím jim i to, že se vydali trochu jiným směrem, než jsem z demáčů očekával.
- Metallica: Metallica
- Vývažené album s výtečnou produkcí a asi nejlepším zvukem bicích, co jsem kdy slyšel. Obsahuje dva nejznámnější metalové oplodňováky!
- A Perfect Circle: Mer de Noms
- Tohle album je s každým dalším poslechem lepší a lepší. Každý úder do budnu, každý fiff má své místo, nic nechybí ani nenadbývá. Poctivá práce rockových matadorů. Za plný počet je to díky tomu, že svého času, když jsem byl pod vlivem alkoholu, pouštěl jsem si pouze tuhle desku. Racionálně se to dá těžko vysvětlit, ale právě tohle nepopsatelné kouzlo dělá z tohoto počinu výjimečnou záležitost.
- U2: The Joshua Tree
- Úvodní klávesové intro záhy střídá typicky zvonivá edgova kytara a ocitáme se v ulicích, které nemají jména. Následuje neméně úchvatná "I Still Haven't Found What I'm Looking For". Pokud si člověk myslí, že už je konec, že se v takto vysoce nastavené laťce se nedá pokračovat, přichází With or Without You...a konec desky stále v nedohlednu
- Thema Eleven: The Great Misanthrope
- Deska díky níž nabývá existenciální tíseň obludných rozměrů.